Cannisterapie

Tento název zní cize a neznámě ale tuto metodu terapie používá v podstatě mnoho lidí.

Cannisterapie znamená spolupráci psů na léčení lidí. Mnozí z nás si pořídí pejska, protože tuší, že je to jeden z nejlepších kamarádů s kterým lze výborně komunikovat. A je to také bytost, která dokáže nás lidi mít ráda tzv. bezpodmínečnou lásku, protože pejskům je jedno, jestli je jejich pán mladý nebo starý, tlustý nebo hubený...

V anglosaských zemích je tato metoda propracována a pejskové spolupracují na pomocné terapii v případech, kdy určití jedinci, zejména děti trpí psychickými bloky nebo traumaty a přestaly se svým okolím komunikovat. Pes dokáže nenásilně a také neverbálně, či-li beze slov s těmito jedinci navázat velmi spontánní kontakt. Existují i studie na toto téma, někteří lidé nekomunikovali se svým okolím po nějakém velmi traumatickém zážitku i několik let a pomocí této metody dokázali opět navázat spojení s lidským světem.

Samozřejmě nelze očekávat, že tato terapie pomůže v každém případě, protože mnoho lidí se psů bojí a vidí je jako nepřítele. K této terapii se také vybírají speciální plemena, která mají velmi vyrovnanou, trpělivou a hlavně neagresivní povahu, proto, aby dokázali mnoho hodin spolupracovat s člověkem, který potřebuje takovouto formu pomoci.

U nás se tato metoda používá i neoficiálně např. v některých ústavech pro mentálně postižené lidi a dokonce i v domovech důchodců, kde naopak mohou žít traumatizovaní rodiče, které jejich děti nikdy nenavštíví.

Proto možná v naší uspěchané době, kdy na sebe navzájem nemáme čas a slova nás unavují a obírají o energii mnozí z nás volíme jako svého častého společníka a kamaráda psa, kočku nebo jiného zástupce z živočišné říše.

-

Věra Várady